Říjen v zahrádce

Jako dítě jsem vyrůstala na ukrajinském venkově. V jednom baráku jsem bydlela s rodiče a prarodiče. Většinu času se o mně a o brachu se starali prarodiče, jelikož rodiče byly celý den v práci. A tak jsem od malička motala se kolem babičky. No co vám budu povídat, má babička byla tou nejlepší babičkou pod sluncem. Diky ni umím spoustu věci: jako třeba plést,vařit a hlavně jsem zdědila po ni lásku k zahrádce a k domácím zviřatkum. Babička trávila veškerý čas od jara do podzimu na zahradě, u ni na rozdíl ode mně by jste nenašli ani zrnko plevele, no a na jaře ji zaměstnávaly líhně housat, kuřat a kachňat. Pamatuji si jako dnes, jak nosila krabice s housaty od posteli k péci, a jak jsme nesměli moc na ně mluvit aby nezvyklý na lidský hlas a pak nechtěli být s husou. 

Babička, byla malá vzrůstem a velmi štíhlá žena, která nikdy na nic se nestěžovala a nikdy neměla čas na nějaké vysedavani ze sousedkami(spíše to neměla ráda), až teď mi dochází co ji muselo dat práce zamíchat těsto z žitné mouky naráz na pecnu chleba, já dělám jeden a ještě za pomoci robota.

Nicméně zahrádka byla pro ni vším, která ji přinášela jaký si druh radosti a uspokojení z konečných výsledku a zároveň spoustu práce. A tu lásku k pěstování zeleniny mám po ni, akorát škoda že jsem nezapisovala její cenné rady, které by mně dnes tak hodily. 

No a jelikož blog mám už nějakou dobu, a jsem tam zminim o nějaké zelenině, ale podstatě žádný článek o zahrádce nenapsala, tak konečně jsem se rozhodla to napravit. Sice nezačinam tím správným měsícem, ale začít se musí.

Akorát vás chci upozornit, nejsem žádný vystudovaný zahradnik, jsem amatérská zahradnice, která miluje pěstování zeleniny a tady vám budu psát pouze me zkušenosti a postřehy s pěstováním zeleniny.

Říjen 

Říjen na zahrádce je měsíc, kdy se končí zběry paprik, rajčat a lilku(ovšem pokuď nepřijdou přízemní mraziky dříve). Letošní podzim je nádherný a až na jedno ráno, kdy jsme měli přízemní mraziky, byl téměř ukázkový, je pravda že mohlo trochu více pršet.

Říjen je měsíc, kdy začínám vykopavat veškerou kořenovou zeleninu, to znamená: mrkev, celer, kořenovou pezržel, červenou řepu a tuřín. Jelikož nemám sklep, tak kořenovou zeleninu uskladňuji v garáži v bedynkach zasypanych pískem.

Při vykopání  kořenové zeleniny je důležité  jednak nepoškodít kořeny a jednak na hoře ponechat trošku nátě. Kořenovou zeleninu sklizime dříve než přijdou první mrazy. K uskladnění je nejlepe sklízet zeleninu za sucha, protože vlhkou zeleninu mužů snadno napadnout plisňové choroby. Je důležité než zeleninu uskladnite, nechat ji proschnout, tím zamezite aspoň částečně hnělobě zeleniny.

No a pak do bedynky na dno nasypeme pisek, na který nastojato poskladam zeleninu a zasypu pískem, jen aby špičky nati vykukovali z písku. A takhle uskladněná zelenina vydrži vám až do jara, jednou za čas chce bedynky zkontrolovat, jestli nějaký kus se nekazí, aby se hněloba neroznesla i na jinou zeleninu. 

Pokuď mate sklep tak mate vyhráno, je akorát dobre sklep před uskladněnim posypat vápnem(taková dezinfekce sklepů) . No a pokuď mate prázdný mrazak, tak můžete připravit tak že nakrájíme různé druhy zeleniny do krabiček, které pak použijete na polévky či omačky. 

Zároveň v říjnu zůstává ještě spousta zeleniny na zahonech. Skoro celou zimu vám vydrži růžičková kapusta, kadeřavek, toskanska kapusta, porek, brokolice. Pokuď máte pozdní květák a udělal vám až teď malé ružičky, tak je lepší ho vykopat i s větším obalem hlíny a přesadit buď do skleníku či do pařeniště. 

Česnek

Většinou koncem října začínáme sázet zimní česnek, ale v tom případě pokuď teploty klesají pod 9 stupňů, pokuď ne počkame až na listopad. Spousta lidi, česnek proti houbovým chorobám sadbu moři v Fundazolu, a pokuď máte horší sadbu tak se doporučuji mořit v Sulce. 

Já většinou se snažím sehnat kvalitní sadbu z osvědčených zdrojů a popravdě nikdy ho nemořim. Proto k sadbě nedoporučuji používat sadbu neznámého původu, koupenou třeba v běžných obchodech, raději sežente kvalitní sadbu českého česneku. 

Stroužky česneku sazime na záhon do řádku vzdálených 25-30cm v řádcích na vzdálenost 10-15cm. Sazime podpučim dolu buď pomoci sazeciho koliku či lopatky. Stroužky musí být hluboko aby nad jejich špičkou bylo zhruba kolem 6cm hlíny. Po výsadbě záhon utužime. 

Domácí odrudy česneku jsou “Cepal”, “Duka”, “Jovan”. Nejvyšší výnosy dávají paličaky.

Další věc, kterou by jste měli udělat před zimou a to pohnojit a zryt záhony. A tady je rozdíl čím hnojit záhony na příští rok. 

Záhony určené pro pěstování brambor, košťalovych a plodovych druhu zeleniny pohnojime organickými hnojivy. No a záhony, určené pro pěstování zeleniny kořenové a cibulové povapnime mletým vápnem. 

Záhony s jahodami naposledy okopeme a k trsum mírně přihrneme zem. V horských oblastech je lepší přikryt jahody třeba netkanou textilií. 

Na zahonech s malinikem, pokuď už jste to ještě neudělali odřiznout odplozene výhony ale jen u druhu malin, které plodí jednou ročně, u stále plodicich jen o třetinu zkratime výhony, a nebo zlikvidujeme napadené výhony( výhony s boulemi)

Na dobře připravený záhon můžete vyset kořenovou zeleninu, jako třeba mrkev a kořenovou petržel. Podzimní vysevy dávají vyšší výnosy než jarni seti. Sejeme takhle pozdě proto, aby semena přes zimu nabobtnala a vzešla až častně z jara. Osobně podzimní vysevy vřele doporučuji.